O podobě nového zákona na ochranu světových lesů se rozhoduje právě teď

Už letos na podzim může mít Evropská unie hotový zákon proti světovému odlesňování. Každý spotřebitel by tak již brzy mohl mít jistotu, že když si kupuje produkty z rizikových komodit (sója, palmový olej, kakao, káva, hovězí maso), kvůli kterým se ničí lesy po celém světě, on se na destrukci unikátních ekosystémů nepodílí. Produkty nabízené v EU by totiž podle nového zákona neměly mít na svědomí ničení lesů a pralesů.

O finální podobě unijního zákona proti globálnímu odlesňování se rozhoduje v těchto týdnech v takzvaném trialogu, tedy třístranném jednání mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou, která reprezentuje pozici členských států.

A proč je trialog tak důležitý? Stačí srovnání 8 klíčových bodů zákona a jak se k nim staví Parlament a Rada. Výsledek trialogu tak může být zákon polovičatý nebo naopak velmi silný a funkční. 

V praxi to funguje tak, že se hledá shoda či kompromis mezi jednotlivými pozicemi. Názory jednotlivých institucí se liší v řadě bodů, klíčové pro fungování zákona bude osm z nich. Ty budou i předmětem nejsložitějších jednání během trialogu. O jaké jde? 

1. Definice ničení lesů a odlesňování

Patrně nejžhavější téma během trialogu. Definice přijaté Radou jsou velmi slabé a ve své podstatě znamenají, že by se nařízení netýkalo evropských lesů. Neblahý vývoj je především dílem skandinávských států a Polska. Naopak Evropský parlament vrátil do hry silné a funkční definice.  

2. Zahrnutí finančních institucí 

Evropský parlament požaduje rozšíření systému náležité péče i na evropské finanční instituce, jejichž investiční portfolia by musela být prověřována na vazby na projekty a společnosti způsobující ničení lesů. V původním návrhu Komise toto chybělo a rada byla proti. Některé státy s tímto požadavkem ale nemají problém, přesto se po definicích jedná o druhé nejsložitější téma pro nalezení kompromisu. 

3. Ochrana dalších ekosystémů vedle lesů 

Honba za produkcí rizikových komodit má negativní dopady nejen na lesy, ale také třeba na savany, mokřady rašeliniště a další cenné ekosystémy. čím více se chrání lesy, tím větší tlak je na ty okolní ekosystémy. Parlament alespoň rozšířil rozsah nařízení na ostatní zalesněné plochy, Rada o dalších ekosystémech mlčí a Komise chce revidovat zahrnutí dalších ekosystémů později.

4. Rozšíření seznamu rizikových komodit

Evropský parlament rozšířil seznam rizikových komodit (kožené výrobky a kůže, kukuřice, kaučuk, deriváty palmového oleje), kterých se nařízení týká. Je jasné, že zástupci dotčených průmyslových odvětví – kožedělný průmysl, gumárenský průmysl či uživatelé derivátů palmového oleje budou pokračovat v tlaku a snažit se rozsah omezit.

5. Sledovatelnost / geolokace / due diligence 

Aby byl zákon funkční, je třeba zajistit plnou sledovatelnost výrobků, včetně geolokace, a následný proces due dilligence –  tedy systém náležité péče, kdy každý, kdo bude uvádět komodity na unijní, a tudíž i český trh, bude muset znát jejich původ a  kontrolovat, že během jejich produkce nedošlo ke kácení či degradaci lesů a pralesů. Pozice Parlamentu v této oblasti je velmi dobrá, pozice Rady a Komise za ní zaostávají. 

6. Rozhodné datum

Parlament chce, aby se rozhodným datem, tedy rokem, od kterého se posuzuje a zkoumá, zda došlo k odlesnění, byl rok 2019, naopak Rada chce rok 2021. Pozice Komise podporuje rok 2020.

7. Účinná národní implementace

Slabinou řady podobných opatření je jejich nedůsledná implementace a vymáhání schválených pravidel. Zajistit účinné prosazování, včetně dostatečného počtu kontrol všech společností bude další třecí plochou mezi Radou a Parlamentem, protože Rada požaduje řada úlev při implementaci s odůvodněním přílišné byrokratické zátěže pro firmy.

8. Lidská práva 

Při produkci rizikových komodit se nesmí brát ohled pouze na ničení přírody, ale také na  mezinárodně uznávaná lidská práva, zejména práva původních obyvatel a místních komunit, včetně práva na svobodné rozhodování – FPIC. Parlament přijal text, který ochranu lidských práv zahrnuje a který úplně chyběl v původním návrhu Komise.

Trialog začal v září a podle plánu by měl skončit do prosince letošního roku, aby EU mohla představit tento zákon v kanadském Montrealu na biodiverzitní konferenci COP 15 – celosvětovém setkání, kde se všechny státy světa budou dohadovat o ochraně světové přírody do roku 2030. Právě výsledky trialogu napoví, zda tam EU bude prezentovat papírového tygra, nebo skutečné řešení pro ochranu světových lesů a ekosystémů.